Jak se zeměpis opravdu naučit
Většina lidí se státy světa učí čtením seznamů a koukáním do atlasu. Výzkum paměti ukazuje rychlejší cestu, a právě podle ní jsou tyto hry postavené.
Vybavování je lepší než čtení
Psychologové Henry Roediger a Jeffrey Karpicke (2006) nechali studenty text buď znovu číst, nebo si ho zkoušet vybavit. Po týdnu si ti, kteří si látku vybavovali, pamatovali zřetelně víc, i když opakované čtení jim připadalo užitečnější. Tomu se říká učení vybavováním.
Kvíz je přesně takové cvičení. Pokaždé, když musíš odpovědět „který stát to je?“, se vzpomínka posílí, a chyba, po které hned uvidíš správnou odpověď, se zapamatuje lépe než fakt, který si jen přečteš.
Přečíst celého průvodce
Krátce a často
Paměť nejdřív slábne rychle a pak pomaleji, proto se dlouhé biflování do týdne vytratí. Lépe funguje rozložené opakování: pár kol dnes, pár zítra, pár na konci týdne. Jedno kolo trvá asi dvě minuty, vejde se i do cesty tramvají.
Slepá mapa, jak ji znáš ze školy
Na českých školách se zeměpis zkouší na slepé mapě: kraje a krajská města, státy Evropy, světadíly a oceány. Proto tu najdeš mapy bez popisků a hry, které se ptají přesně na tohle. Začni velkými tvary, pak doplň sousedy a nakonec malé státy, například na Balkáně.
Plán na první týden
1. a 2. den: kraje ČR a světadíly.
3. a 4. den: slepá mapa Evropy a kvíz vlajky na lehké úrovni.
5. až 7. den: hlavní města Evropy a světadíl, který znáš nejméně. Na konci týdne si zahraj mapu světa a porovnej výsledek.